V jedné katolické škole byla po třídní schůzce malá recepce. Sestřička tam všechny přítomné pozvala a ti brzy vyplnili celý maličký prostor s občerstvením. Všechny děti spolu s rodiči přistupovali k tácům s ovoci, mezi kterými dominovala krásná jablka, byly tam i tácy s koláčky a s pitím. Jak tak děti postupovaly v řadě, jeden chlapec si všiml nápisu na podnose s jablky : „Vezmi si jenom jedno. Bůh se dívá.“ OK, tak si chlapec vzal jedno jablko a přešel dál k tácům s koláčky. Nabídl si a opět si všiml malého nápisu: „Tady si vezmi kolik chceš. Bůh si hlídá jablka.“