Bylo to přesně 13.6.1231, kdy ubohý františkánský kněz Antonín z Padovy vydechl naposledy ve svých 36 letech. Jeho poslední slova byla : “Vidím Pána.” Během velmi krátké doby byl svatořečen. Na jeho přímluvu docházelo k četným zázrakům, uzdravením, k vyřešení situací zdánlivě neřešitelných. (Sv.Antonín Paduánský je patronem ztracených předmětů). Dodnes požívá veliké úcty, proto mě vůbec nepřekvapilo, když v jistém farním kostele v SE části Londýna u jeho sochy stále obsypané květy, s náležitě ošmataným podstavcem od neustálého dotýkání se jeho sochy, jednoho dne také v průběhu mše sv. ležel pytlík s moukou a rýží, na podlaze pak celý nákup z nedalekého Sainsbury. Sv.Antoníne, Ora pro nobis, as well! Srdečně dnes blahopřejeme všem Toníkům.
Sv.Antonín a pytlík mouky
Prihlásiť sa k RSS feed pripomienkam v tomto príspevku
Odpoveď
Odpoveď
Musíte byť prihlásený pre pridanie komentára.
14. júna 2009 v 23:10
Dakujem za blahozelanie aj za pekny pribeh o mojom sv.patronovi.