Skutočný Velehrad je centrom viery a slova a spoločenstvom prijatých ľudí, prichádzajúcich upokojiť sa a nabrať síl do ďalšieho boja. Velehrad je skúsenosť bezpečia a pokoja. Velehrad je odpustenie v spovedi a ľahká myseľ, priateľské povzbudenie. Velehrad je zistenie, že za niečo stojíme a že Boh, ktorý to vyslovil, je s nami, aby sme svoje sny predsa len dôstojne realizovali v prostredí nášho zranenia a zrútených cieľov. Velehrad je istota bohoslužieb … Celý list člena našej komunity – Prof. Šmid
Čo je teda v skutočnosti Velehrad?
Prihlásiť sa k RSS feed pripomienkam v tomto príspevku
7 odpovedí
Odpoveď
Musíte byť prihlásený pre pridanie komentára.
12. februára 2009 v 12:21
Pre pana Smida. Pan Smid, hoci vas osobne nepoznam, neda sa mi necitit, ze ste velky a vnimavy clovek. Dakujem za vas listovy prispevok! Bartolomej s rodinou
8. februára 2009 v 22:09
pan prof. Smid,
taky krasny, duchovne hlboky a pritom tak jasny list som necitala uz ani nepamatam. z vasich slov a postrehov (budem o nich este dlho premyslat) je citit, ze to, co ste napisali, je pisane nielen intelektom ale aj srdcom zreleho cloveka, dakujem vam, anezka
18. januára 2009 v 0:26
Vdaka za krasne slova o Velehrade pan prof. Smid. Pravdou je ze len od ludi ktori sa snazia zit ako komunita zalezi aky Velehrad bol je a bude…Velehrad je aj hostel ale predovsetkym je v nom podstata ktora pritahuje a to je kaplnka a v nej je JEZIS.
Vysvetli mi niekto preco mame iba duchovny Velehrad odidenim z Notting Hill? A kedy tam budu sv. omse? Reagujem na prispevok od Evy.
Dakujem.
16. januára 2009 v 19:43
Vdaka za slova, ktore boli napisane v tomto liste. Ak sa este stale pytame preco sa stali veci, ktore sa stali a zvazovanie alebo posudzovanie rozhodnuti, ktore boli urobene, po precitani tohoto listu sa mi ziada len zmlknut a dakovat za vsetko co sme dostali v nasej komunite, o. Jozefovi, Zdenkovi, za to ze pokracuju v diele o. Langa a ze duchovny Velehrad nestracame odidenim z Nothing Hilu.
A tak mam pocit, ze slovom pre nasu komunitu do Noveho roka je, ‘ani oko nevidelo, ani ucho nepoculo, ani do ludskeho srdca nevstupilo co Boh pripravil tym co ho miluju’.
15. januára 2009 v 14:46
Děkuji za příspěvek na Velehradské stránky. Velehrad, by měl být v první řadě místem pokoje a radosti. Mistem, kde si naši veřící , nebo neveřící příjdou sednout. Poradit, především pomoci človeku, který to potřebuje. Vždyt od toho, byl založen pro uprchlíky atd. Je jen škoda, že nelze sloučit duchovní stránku s problematikou lidí kolem. Mám rád Velehrad, a děkuji Bohu za to, že jsem měl možnost poznat otce Langa, díky kterému jsem nyní v semináři.
Co říci závěrem, je zapotřebí se modlit. Jak říká otec Josef, věci světské pominou,ale duchovní přetrvají.
Bratři a sestry,
snažme se , každý z nás v dálce od svých domovů stavět mosty v mezilidských vztazích více, něž zdi. To je zapotřebí, modlit se za lásku, vytrvalost, a především věrnost Bohu. Neoddělujme, kdo je věřící, nebo nevěřící, modleme se, navzajem o pokoru, pochopeni a předevěím lásku k bližním.
Otec Lang motto: Radujte se v Pánu, opakuji, radujte se v Pánu.
V modlitbách za Velehrad, otce Josefa,Jáhna Zděnka a všechny vás spojene nějak s velehradem.
Mgr.Klement Kuzma PhD
14. januára 2009 v 10:34
Souhlasim a dekuji za prispevek, ktery nam spontanne Prof. Marek Smid zaslal. Diakon Zdenek
14. januára 2009 v 10:04
dakujem velmi pekne za prispevok. velmi presne a aktulane, ale treba si z toho zobrat to dobre a pokracovat dalej .prajem krasny cas spokojny a milostiplny . tesim sa na stretnutia na london bridge.
jozef pavuk